Foto - soustředění v Podyjí 22 - 25. května 2017
02.06.2017 10:32Pro naše již tradiční jarní foto - soustředění jsme si tentokrát vybrali oblast Podyjí na České i Rakouské straně. Ubytování jsme si zvolili v obci Šafov, která leží přímo na hranici s Rakouskem a byla dobrým výchozím bodem pro naše putování. Cestou do našeho místa pobytu jsme se stavili ještě u větrného mlýna v Lesné a na vyhlídce, ze které je vidět zámek Vranov nad Dyjí, řeku Dyji i samotné městečko Vranov. Šafov je v mírně zvlněné krajině obklopen několika rybníky, Šafov(Schaffa) byl ve středověku velkým židovským osídlením, zůstal tu velmi významný židovský hřbitov, který opravdu stojí za návštěvu.
Mlýn v Lesné Zámek Vranov nad Dyjí
Šafov
Po ubytování první den naše cesta vedla na zdevastovaný zámek v Uherčicích, který se v současné době opravuje a bude přístupný pro veřejnost v červenci tohoto roku. Po krátké zastávce na fotografování zámku a jeho okolí jsme pokračovali do města Slavonice, které bývá někdy nazýváno "perlou české renesance". Centrum města tvoří dvě náměstí obklopené měšťanskými domy. Městská věž je přístupná a naskýtá se z ní jedinečný rozhled na celé Slavonicko a rakouské příhraničí. Sgrafitová výzdoba celé řady měšťanských domů tehdejšího luteránského obyvatelstva významně utváří atmosféru města Slavonice.
zámek Uherčice
Slavonice
Další den našeho pobytu jsme se dopoledne vypravili na zříceninu hradu Hardegg. Hradní páni, kteří postupem času z Hardeggu vybudovali jeden z největších hradů v zemi, hráli významnou roli v politických dějinách Rakouska. Městečko bylo centrem řady řemesel. Nejdůležitějším faktorem rozvoje města i celého regionu bylo zřízení Národního parku Thayatal.- Podyjí - v oblasti uzavřené nejen návštěvníkům, ale díky železné oponě i stavebním aktivitám, se dochovala nedotčená příroda. Z ochrany přírody město Hardegg nyní těží. Národní park slouží kromě ochrany přírody také odpočinku i vzdělání návštěvníků. Cestou zpět do Šafova jsme zastavili i u barokního zámku Riegersburg, který je však otevřen celoročně jen o víkendech a svátcích.
Hardegg a Dyje
Riegersburg
V Šafově však není restaurace, tak jsme jeli na oběd do Vranova nad Dyjí a odpoledne navšívili i Vranovský zámek.
Vranov nad Dyjí
Po návratu do našeho místa pobytu a krátkém odpočinku stále zbývalo do večera dostatek času, tak jsme se rozhodli navštívit premonstrátský klášter ve 12 km vzdáleném Gerasu. Klášter má barokní ráz a středobodem celého kláštera je krásný mramorový sál s freskami od Paula Trogera. Bylinná zahrada, založená podle původních plánů, skrývá přes 100 léčivých rostlin, koření, ovocných a okrasných dřevin. Klášterní kostel je románská bazilika která byla v 18.stol přestavěna do baroka architektem Josefem Munggenastem a malířem fresek Paulem Trogerem. Roku 1953 získal kostel titul Basillica minor. Ke klášteru patří i dva chovné rybníky a prodejna ryb.
Klášter, kostel a klášterní rybníky v Gerasu.
Cílem třetího dne našeho pobytu byl hrad Bítov. Bítov založil český kníže Břetislav I. nad soutokem řek Želetavky a Dyje kolem roku 1055 v místě původního hradiska. Hrad ovládal velkou část jihozápadní Moravy a byl královskou pevností chránící jižní hranici státu před vpády z Rakous. Vystřídaly se zde četné rody šlechticů. Po prohlídce hradu a jeho okolí jsme se stavili do hotelu Rumburak na oběd.
hrad Bítov
Vranovská přehrada hotel Rumburak
Odpoledne jsme se opět vrátili do nedalekého Gerasu, kde jsme navšívili přírodní park Geras, areál o rozloze 132 hektarů určený k zábavě a odpočinku. Děti zde mohou přijít do kontaktu s chovanými zvířaty a dokonce si je pohladit, zahrát si na dřevěný xylofon, bzučící kámen nebo se seznámit se s životem netopýrů na naučné stezce. U rybníků je možno pozorovat vodní i jiné ptactvo. Po myslivecké cestě se dostanete k oboře divokých prasat. Ptačí rozhledna u Langen Teich –Dlouhého rybníku zve k odpočinku. Mnozí vodní ptáci hnízdí u velkého kaprového rybníku Kláštera Geras. Volavka bílá a volavka popelavá jsou zde častými hodovníky, na březích se pase tur a navečer se rozezní mnohohlasý žabí koncert. Každoročně se v Gerasu pořádají začátkem října Bramborové slavnosti, které jsou pro místní mimořádnou událostí.
Natur park Geras
Cestu zpět směr Brno jsme si zvolili po území Rakouska přes město Retz. Malebné vinařské městečko Retz leží v blízkosti našich hranic asi 14 km jihozápadně od Znojma Historické centrum je pastvou pro oči. Když projdete Znojemskou bránou, dostanete se přímo na hlavní náměstí , které patří nejen k nejhezčím, ale i k největším v celém Rakousku (1,2 ha). Hlavní dominantou náměstí je radnice s 57 metrů vysokou věží, na níž můžete vylézt nahoru po 128 schodech a obdivovat městečko z ptačí perspektivy. Radnice, která vypadá spíše jako kostel, byla původně gotickou kaplí. První zmínka o ní pochází již z roku 1367. Další významné stavební památky uprostřed náměstí představují barokní Sloup Nejsvětější Trojice a dvě městské kašny, z nichž během zářijového vinobraní po celý jeden den teče místo vody víno. Pravý poklad a zároveň svou největší atrakci však skrývá městečko pod zemí, kde se nachází čtyři patra hluboký a 20 km dlouhý podzemní spletitý labyrint vinných sklípků. Nad městem na vrchu Kalvárie se nachází větrný mlýn. Zdejší větrný mlýn z 2. pol. 18. století je v současnosti jediným provozuschopným větrným mlýnem v Rakousku. Nedaleko mlýna se nachází první sousoší křížové cesty. Jedná se o kamenné oltáře, na kterých jsou jednotlivé výjevy z křížové cesty. Jednotlivá sousoší jsou rozmístěna kolem cesty, která mírně stoupá k vrcholu. Některá jsou po opravě, na jiných je vidět, co dokáže zub času. Cesta končí u velkého sousoší se třemi kříži. Jedná se o velmi hezké baroko, které bylo dokončeno v roce 1726. Z Kalvarie se otevírá hezký pohled na město a jeho okolí.
Retz
větrný mlýn pohled na Retz
Kalvárie
Po prohlídce města Retz jsme pokračovali do Hnánic na oběd a prohlídku vinic Šobes. V hlubokém údolí Dyje, v samém srdci Národního parku Podyjí leží na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky jedna z nejstarších a patrně nejlepších vinic evropských vinařských poloh – Šobes. Za své vynikající vlastnosti vděčí šobeské víno právě ideální poloze vinice, ležící v nižší nadmořské výšce na prosluněném jižním svahu, chráněném ze severozápadu i severovýchodu proti větrům. Lokalita byla osídlena již ve starší době kamenné. Pravěké hradiště zde bylo v době bronzové, osídlení i v čase Keltů a v době římské. Již ve středověku byla lokalita využívána k pěstování vinné révy. V nejužším místě šobeského meandru je výhled na obě strany hřbetu.Na Šobesu jako v jediném místě v republice žijí všechny naše druhy užovek. Přes Dyji je možno přejít po visuté lávce nedaleko vinice a fotografovat peřeje. Na vinici Šobes naše čtyřdenní putování končí a odjíždíme směr Brno...
vinice Šobes a lávky přes Dyji
Dle ohlasu zúčastněných se fotosoustředění líbilo, počasí nám také přálo i když občas foukal vítr, který fotografové nemají rádi. Mnozí účastníci se již těší na další podobné setkání v zajímavé lokalitě jako byla tato.
Stanislava Sadovská
Zdroj: http://brnensky.denik.cz/serialy/vinice-na-sobesu-patri-k-nejlepsim-v-evrope-20121106.html